Včerejší rozloučení
Tak včera jsem se s Rudmilkou definitivně rozloučila.
Ještě fůrt jsem nedokázala z klece vyndat kolečko,piliny po Rudmilce,papání po rudmilce,domeček atd..Prostě to nejde!
Strašně moc se mi po ní stýská.:'(
Někdy mi pár slz zase ukápne protože na to fůrt myslím.
Ještě dneska jsem tam dala jablko a papání kdyby náhodou si hryzla abych
viděla jestli je živá nebo ne.Přez noc to tam taky bylo
dnes jsem vše kontrolovala,ale nic.
Je jásné že tu noc se Rudmilce něco muselo stát.
Pokaždé když si na to vzpomenu chce se mi brečet.
Nechci na to už myslet ale nejde to.
V pokoji mám její klec,s tím,že tam Rudmilka v té klec v domečku leží.
Ale neleží.I když umřela,nezapomenu na první,druhý i předposlední den
kdy sme si spolu hrály.Až budu mít nového křečka pokud to bude holka,
dám jí jméno Rudmilka,nevím proč.A bude to taky džungarský křeček.
Chci mít zase Rudmilku s tím i pocit že nikdy neumřela.
Ančulka | 
a jestli si nenašla její tělíčko tak ju asi sežrala ta kočka.:(
ZAČÍNÁME ZNOVU
Taky se mi to v březnu stalo a nemohla jsem se s tím smířit, ale pak jsem dostala Filípka a už to bylo lepší. Tak si zkus v nejbližší době pořídit jiného křečíka...pomůže ti to se z toho dostat.
(A teď jsem se koukala a žádná přihláška s Rudmilkou mi nepřišla, tak nevím kam jsi to poslala).